Osobnosti ve Skryjích a okolí

Joachim Barrande

BarrandeJoachim Barrande [žoašém barand] (11. srpna 1799, Saugues, Haute-Loire – 5. října 1883, Frohsdorf, Dolní Rakousko). V mládí vystudoval polytechniku se zaměřením na stavby mostů a silnic, zajímal se však i o přírodovědu. Později se však stal vychovatelem vnuka Karla X. Jindřicha. S královskou rodinou se po revoluci v roce 1830 dostává do Čech, kde se kontaktuje s českými kulturními kruhy a díky nim se podílí na projektu koněspřežné dráhy údolím Berounky. Tak se Barrande dostal roku 1833 až do Skryj, kde nachází naleziště zkamenělin, předevšísystémem trilobitů. Projekt dráhy krachuje a tak se Barrande následně mohl naplno věnovat bádání v oblasti zkamenělin, které postupem času vústilo ve vydání unikátní 29 svazkové encyklopedie Silurský systém středních Čech (Système silurien du centre de la Bohême) mapující na bezmála 6000 stranách více než 3500 druhů zkamenělin.

Více o informací o Joachimu Barrande například na Wikipedii.

Ota Pavel

Ota_Pavel_portraitOta Pavel vlastním jménem Otto Popper, (2. července 1930 Praha – 31. března 1973 Praha) se proslavil jednak jako novinář a sportovní reportér, ale i jako český prozaik. Právě autobiografická próza zachycující některé příběhy z dětství je přímo svázána s řekou Berounkou a přívozem v Luhu pod Branovem. Zde se odehrávají nezapomenutelné příběhy zachycené v povídkové knize Smrt krásných srnců či výpověď o autorově vztahu k rybám, řece i okolní přírodě v knize Jak jsem potkal ryby.

Bližší informace o Otu Pavlovi, ale i o Branově, Rozvědčíku či přívozu přes Berounku jsou na webových stránkách Pamětní síně a přívozu Oty Pavla.

Fialový poustevník Václav Matoušek

matousekVáclav Matoušek se narodil roku 1883 v Cerhovicích. Zde žil se svojí matkou a vyučil se řezbářskému řemeslu. Po smrti své matky snad díky lakotě svých jediných příbuzných, snad z důvodu neopětované lásky odchází do světa. Na čas pobýval na Zbirožském zámku ve službách Alfonse Muchy, kde s něm probudil malířský talent. Poté putoval dál po světě, zatoulal se až do Alp, kde se věnoval jak řezbářskému řemeslu, tak i malování. V polovině dvacátých let se usadil v Drozdově. V roce 1932 přichází na Berounku pod Týřov. První obraz, který zde namaloval, prodává místnímu lesníku, který mu navíc dává svolení ke stavbě přístřešku. Při jarním tání  v roce 1948 došlo k jeho podchlazení, které vyústilo v zápal plic. Z rakovnické nemocnice však ještě nevyléčený utíká zpět do svého srubu. Po dvou měsících se však do nemocnice v Rakovníku vrací a 29. 6. 1948 podléhá tuberkulóznímu rozpadu plic z podvýživy.

Dodnes jsou v mnoha okolních staveních přechovávány jeho obrázky, které příležitostně měnil za obživu.

A přídomek fialový? Prý díky fialovému nádechu ranního či večerního oparu při jarním rašení listů zdejších bukových listů.

Miroslav Ivanov

ivanovMiroslav Ivanov (10. dubna 1929 Josefov nad Metují – 23. prosince 1999 Praha) byl populární autor literatury faktu. Žil a tvořil v nedalekých Týřovicích, pohřben je na hřbitově ve Skryjích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *