Vodní dílo Křivoklát

BerounkaOd nepaměti jsem na chatě slýchával příležitostné příběhy o uvažované přehradě na Berounce, která by měla umožnit její splavnost kvůli přepravě velkých celků z plzeňských škodových závodů. Velkým dohadem však bylo, kam by voda až vystoupala, zda by naše opečovávané rekreační objekty zůstaly ušetřeny, či by se v nich začala prohánět hejna ryb. Internet byl tehdy výsadou několika málo akademiků a já tou dobou ještě neměl ukončenu ani základní školu. Dostat se tedy k relevantním informacím nebylo nikterak snadné a tak žil dál v blahé nevědomosti.

Po letech jsem se k tomuto tématu opět dostal. To už však vyhledání těchto informací nebylo nikterak složité, zejména pak co jsem objevil práci Karla Kramla, který ve svém pojednání Vodní dílo Křivoklát na Berounce shrnuje vše podstatné. Dovolím si zmínit několik zajímavostí, které mě v historii tohoto náměru zaujali. Prvním takovým momentem je, že historie vodního díla na Berounce sahá až na počátek 20. století, kdy bylo zadáno vypracování studie využitelnosti vodní síly na přítocích Vltavy. Tato studie uvažovala umístění hráze u Roztok nebo v druhé variantě přímo u Čertovy skály u Týřovic. Ve dvacátých letech byl uvažován ještě ambicióznější projekt, propojující Vltavu přes Všerubský průsmyk s Dunajem v Řeznu. Po druhé světové válce byla ve zdejší lokalitě uvažována celá řada projektů. Smyslem měla být jednak splavnost řeky, ale protipovodňová ochrana či zásobování pitnou a užitkovou vodou mj. i v souvislosti s již tehdy uvažovanou jaderno elektrárnou Temelín. V šedesátých letech se objevil i první návrh na přečerpávací řešení vodní soustavy Přečerpávací vodní elektrárna Červený Kamen.

Naštěstí v případě všech návrhů zůstalo právě jen u těch návrhů a tak snad unikátní kout přírody zůstane zachován i pro časy budoucí.

Ale vždy to nebyly jen záměry a návrhy. V období druhé světové války zde probíhal intenzivní geologický průzkum a v letech 1981-83 byla dokonce v severním svahu vrchu Prachoviště nedaleko legendární restaurace U Rozvědčíka ražena průzkumná štola. A nic nevadilo, že již v roce 1976 byly navrhované varianty zamítnuty a následně vyhlášena oblast biosférickou rezervací UNESCO a následně i Chráněnou krajinnou oblastí. Ve věci se vyjádřil dokonce i tehdejší prezident Gustáv Husák na XVI. sjezdu KSČ, který řekl: „Uchovat základní hodnoty životního prostředí, bohatství přírody a krásy naší země, to je povinností všech odpovědných orgánů, společná věc všeho našeho lidu.“

A přesto je do dneška Berounka ve Státním vodohospodářském plánu vedena jako řeka potencionálně splavná.

Každopádně, maximální vodní hladina by se pohybovala někde v nadmořské výšce mezi 283 metry (poslední varianta Hydroprojektu z roku 1979) a 299 metry (tzv. varianta „Vysoký Křivoklát“ z roku 1974).

Pro lepší názornost jsem si vyhrál s mapkou a zakreslil přibližnou polohu vodního jezera v okolí Skryj. A objevila se na ní taková zajímavost, neboť zřícenina hradu Týřov by se po realizaci vodního díla stala ostrůvkem.

Vodní dílo Křivoklát

Vodní dílo Křivoklát


Literatura:

KRAML, Karel. Vodní dílo Křivoklát na Berounce [online]. 2002 [cit. 2015-07-06]. Dostupné z: http://www.karelkraml.czweb.org/Krivoklatska_prehrada.pdf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *